O knihovně

Historie knihovnictví v Týnci nad Sázavou a proměna jeho zázemí 

Knihovnictví v Týnci nad Sázavou má dlouhou a bohatou tradici, která sahá až do konce 19. století. Jeho vývoj od skromných začátků v malé spolkové knihovně až po dnešní moderní instituci je úzce spjat nejen s kulturním životem města, ale také s proměnami prostor, ve kterých knihovna sídlila. Významnou kapitolu této historie dnes představuje přesun knihovny do budovy Kulturního centra na adrese Klusáčkova 2, jejíž vlastní příběh sahá ještě hlouběji do minulosti.  

Počátky knihovnictví v Týnci nad Sázavou 

První zmínky o snaze zpřístupnit knihy veřejnosti pocházejí již z 90. let 19. století. Klíčovou roli sehrál Sbor dobrovolných hasičů, který v roce 1899 založil kulturní a zábavní výbor. Právě ten začal shromažďovat první knihy – zpočátku šlo o 33 darovaných svazků. Už tehdy se objevila myšlenka půjčovat knihy nejen členům spolku, ale i široké veřejnosti, čímž byly položeny základy veřejné knihovny. 

Knihovna sídlila v hostinci „U Korbelů“, kde fungovala až do první světové války. Válečné události její činnost přerušily, ale již během války ji obnovilo sdružení místních studentů, kteří knihovnu znovu oživili a rozšířili její fond.

 Po roce 1922 přešla knihovna pod správu obce a následně Osvětové besedy. O její chod se starali učitelé, kteří se ve funkci knihovníků střídali. Knihovna se postupně stěhovala – z kampeličky do prostor u týneckého hradu, později na faru.  

Knihovna ve 20. století: růst i překážky 

Dramatickým obdobím byla druhá světová válka, kdy byla knihovna vystavena cenzuře a nucenému vyřazování knih. Přesto se podařilo řadu titulů uchránit a tajně půjčovat čtenářům. Po roce 1945 se knihovna rychle vzpamatovala a zaznamenala rostoucí zájem veřejnosti. 

Zásadní proměna přišla v 70. letech, kdy dobrovolníky nahradili profesionální knihovníci. Rozšířila se otevírací doba, narostl fond i počet čtenářů. Knihovna se tehdy přestěhovala do domu č. 18, kde postupně obsadila celé patro. Fond byl systematicky uspořádán a knihovna začala plnit i regionální funkci pro okolní obce. 

V 80. letech dosáhl fond přibližně 25 000 svazků. Přesto se začaly projevovat nedostatky prostor – chyběla místa k sezení, prostory pro dětské akce i odpovídající skladování knih.   

Rekonstrukce v roce 1997 a modernizace služeb 

Roku 1997 prošla knihovna zásadní rekonstrukcí. Ta přinesla modernější a příjemnější prostředí, více prostoru pro volný výběr knih i samostatné dětské oddělení. Současně byla zahájena automatizace výpůjčního procesu a knihovna získala počítače pro katalog i veřejný internet.

Navzdory těmto změnám se postupem času ukázalo, že ani tyto prostory již nevyhovují rostoucím nárokům moderní knihovny a kulturní instituce.  

Historie budovy Kulturního domu (Klusáčkova 2)

Budova, ve které dnes knihovna sídlí, má mimořádně zajímavou historii. Byla postavena v letech 1812–1813 jako manufaktura na výrobu kameniny. Vznikla z iniciativy hraběte Františka Josefa z Vrtby jako reakce na rostoucí poptávku po týnecké keramice.

V polovině 19. století však výroba upadala a roku 1866 byla definitivně ukončena. Objekt poté dlouho chátral a hledalo se pro něj nové využití. Na přelomu 19. a 20. století jej nechal arcivévoda František Ferdinand d’Este přestavět na hotel. Ten však využíval jen část budovy a zbytek postupně chátral.

Zásadní proměna nastala až ve 2. polovině 20. století. V letech 1959–1963 a 1969–1972 byla budova adaptována na kulturní dům. Byly odstraněny původní výrobní prvky, vznikl velký sál a objekt získal podobu, kterou si v základních rysech zachoval dodnes.

Po roce 2004 prošel objekt další modernizací, při níž se podařilo zachovat jeho kulturní funkci. V roce 2021 přešel do vlastnictví města Týnec nad Sázavou, které začalo připravovat jeho další rozvoj.  

Stěhování knihovny do nových prostor

Rozhodnutí o přesunu knihovny do budovy Kulturního centra padlo v roce 2022. Hlavním cílem bylo vytvořit moderní, bezbariérový a multifunkční prostor, který by odpovídal současným požadavkům na knihovnické i komunitní služby.

Samotné stěhování proběhlo na podzim roku 2025. Knihovna byla v říjnu uzavřena a během několika týdnů probíhal intenzivní přesun tisíců knih. Zaměstnanci knihovny za pomoci pracovníků kulturního centra balili knihy do krabic, převáželi je a znovu systematicky řadili do nových regálů.

Dne 1. prosince 2025 byla knihovna slavnostně otevřena veřejnosti. Tento okamžik znamenal jeden z nejvýznamnějších milníků v její historii.  

Současná podoba knihovny

Dnes je Městská knihovna Týnec nad Sázavou moderním kulturním a vzdělávacím centrem. Jejím zřizovatelem je Kulturní centrum Týnec a knihovna je evidována Ministerstvem kultury ČR.

Prostory knihovny jsou rozděleny do několika funkčních celků:

Oddělení pro dospělé nabízí přibližně 13 000 svazků beletrie i naučné literatury, časopisy a přístup k internetu. Součástí je také coworkingový prostor s počítači pro veřejnost.

Dětské oddělení obsahuje asi 5 000 knih a je přizpůsobeno nejmladším čtenářům – nabízí interaktivní prvky, besedy i soutěže.

Oddělení pro teenagery v mezonetovém patře disponuje cca 3 500 svazky, včetně komiksů, cizojazyčné literatury a populárních žánrů jako fantasy, horory či sci-fi. Najdete zde mimočítankovou četbu i oblíbené knižní série.

Skladové prostory obsahují další tisíce knih, které jsou dostupné na vyžádání. V přízemí knihovny se nachází sklad 1 a oddělení akvizice fondu, kde je umístěno cca 8 500 svazků.

V  budově Pod Hradištěm 18 se nachází zbylé skladovací prostory knihovny, kde je umístěno cca 12 000 svazků.  

Celý prostor knihovny je navržen jako příjemné místo k setkávání – nechybí pohodlná křesla, čtecí koutky ani moderní technické vybavení. Od roku 2016 navíc knihovnu „obývá“ i kočka Kulička, která se stala oblíbenou součástí její atmosféry.  

Historie knihovnictví v Týnci nad Sázavou je příběhem neustálého vývoje, přizpůsobování se novým podmínkám i snahy vycházet vstříc potřebám čtenářů. Od skromných začátků v hostinci až po současné moderní prostory v historické budově bývalé manufaktury urazila knihovna dlouhou cestu.

Spojení knihovny s kulturním centrem dnes vytváří živý prostor, který propojuje vzdělávání, kulturu i komunitní život. Budoucnost ukáže, jak se tento potenciál podaří dále rozvíjet, jisté však je, že knihovna zůstává důležitým srdcem města i místem setkávání všech generací.